Celkem dlouho jsem přemýšlela, jak tento příspěvek napsat, pojmout... Existuje totiž spousta názorů. Přírodní či chemická cesta? Nabídka přípravků je široká, tlak komerčních firem dalekosáhlý, strachy majitelů z klíšťat a nemocí jimi přenášených velký. A jak se do toho nezamotat?
Proto jsem se nakonec rozhodla popsat, jak řeším tuto problematiku u svých zvířat. Chtěla bych zdůraznit, že se jedná o ryze mou cestu a přístup a že problematiku parazitů dle mého názoru, je zapotřebí řešit individuálně, jakožto většinu ostatních problémů a faktorů mající vliv na zdraví zvířete. Plemeno, věk, zdravotní stav zvířete, místo pobytu a procházek zvířete, počet zvířat v domácnosti, finanční možnosti majitele, přítomnost děti v rodině, koupání zvířete apod. - to jsou vše faktory, které je zapotřebí brát v úvahu při volbě možnosti, jak parazitární zátěž klíšťaty řešit. A je zcela zapotřebí změnit přístup a pohled na danou věc např. při cestování se zvířetem do rizikových oblastí výskytu babeziózy.
Takže jak to probíhá u nás (vycházím z lokality Beskyd)? Můj přístup v této problematice vychází z přístupu -snížit zatížení klíšťaty zvířete na jedné straně, ale co nejmenší chemická zátěž organismu zvířete na straně druhé. Přikláním se k názoru, že parazité a infekční nemoci tady vždy byly a vždy budou a není smyslem jejich zničení, což se nám nemůže nikdy podařit (neboť vše musí být v rovnováze), ale smyslným přístupem je maximální posílení a udržení "vnitřní síly" a imunity organismu. Zastávám názor, že nemoci jako borelióza, anaplazmóza apod. přenášené klíšťaty jsou ve většině případů problémem nedostatečné imunity a odolnosti organismu. Proč? Povídání na dlouho - nepřirozené šlechtění a chov plemen, umělá oplodnění, císařské řezy, chemické zatížení z prostředí, léků, antiparazitik, krmiv, vakcín, psychosomatické zatížení zvířete - od každého maličko či více a suma sumárum je z toho zdravotní stav zvířat, z kterého jsme v dnešní době často nešťastní a nevíme co s ním. A jak udržet dlouhodobé zdraví zvířat? Za mne pouze a jenom maximálním naplňováním přirozených potřeb zvířat (v rámci chovu, stravy, prostředí, vztahů k nim, použití co nejnižší chemické zátěže apod.).
Proto u svých zvířat nějaké to klíště neřeším, mým cílem je především posilňovat jejich imunitu a udržení jejich zdraví naplňováním přirozených potřeb s co nejnižší chemickou zátěží.
Za účelem snížení invaze klíšťaty využívám především esenciální oleje (Ecopets, Reico, vlastní výroba směsí), někdy také podávám v době sezóny klíšťat do stravy vyšší dávky vitamínů skupiny B (Pangamin). Loni jsme také testovali jantarové obojky a mám s nimi podobně pozitivní zkušenost jako s esencemi. V období hlavní sezóny výskytu klíšťat - většinou duben, květen - někdy i esence jsou slabými pány a napadení klíšťat může být v některých oblastech opravdu masivní a úporné, pak šáhnu i já po nějaké účinné chemické variantě. Ale i zde se snažím volit přípravky s co nejmenší chemickou zátěží pro organismus. Které to však jsou? Zde těžko radit, všichni výrobci prezentují své přípravky jako skvělé a bezpečné. Vycházím v tomto směru ryze z praktických zkušeností, selského rozumu a intuice. U mých psů v tomto volím účinné jednoměsíční spoty, které dle mého názoru jsou sice chemickou zátěží, ale zdá se mi, že pořád nejmenším zlem. Toto mi bohužel žádné statistiky ani výzkumy nepotvrdí, protože jak řekl Winston Churchil: "Jediné statistiky, které beru jsou ty, které jsem si zfalšoval sám" Každopádně tyto přípravky zatíží organismus krátkodoběji a v případě potřeby, kdy je organismus snáší špatně, je lze do velké míry "vyšampónovat" z kůže. Po zbytek sezony, kdy zátěž klíšťaty je již výrazně nižší, se vracím k přírodní cestě a použití esenciálních olejů, které v této době jsou již zcela dostačující.
Použití obojků u zvířat vnímám jako určitou levnější a jednodušší variantu především u větších plemen či koček, každopádně se ale již jedná o dlouhodobější a permanentní chemickou zátěž organismu. V určitých případech jsou ale řešením. Hlavně aplikace esencí u koček je náročnější, některé je zcela odmítají a jejich aplikace je problematická, některé esence jsou pro kočky i nevhodné. Proto pokud je to potřeba (zde je potřeba opravdu zvažovat individuálně), volím cestu "menšího zla". A náš venkovní kocour obojek taky každoročně nafasuje.
Co ale svým zvířatům opravdu neaplikuji, jsou přípravky, které jsou v současné době v použití proti parazitům nejoblíbenější - většinou se jedná o tabletové formy přípravků (mohou být ale i ve formě spotu). Tyto přípravky po jejich jednorázové aplikaci "kolují" v organismu po dobu několika měsíců a většinou účinně chrání organismus proti řadě parazitů. Nicméně za mne, kopeme použitím těchto přípravků, zvířatům hrob a to doslova. Jedná se o těžké chemické zatížení organismu. Zdravé zvíře se s tímto zatížením většinou vyrovná a majitel nic nevnímá a je spokojen, že své zvíře i sebe účinně chrání. Otázka je, jak se použití těchto přípravků podepíše na zdraví těchto zvířat po několika letech. Nicméně z praxe už se mi několikrát potvrdilo, že u zvířat může být použití těchto forem antiparazitik tou poslední kapkou. Kapkou, která u nich doposud skryté onemocnění spouští nebo je vrací do jejich chronických problémů, zhoršuje probíhající stavy apod. Takže tyto formy přípravků za mne: NIKDY! Ne u mých zvířat, nikdy ne u štěňat a staříků, nikdy ne u jakkoliv nemocných zvířat (zde zdůrazňuji, že nemocí je i např. sezónní alergie, jakékoliv autoimunitní postižení apod., což řada lidí, včetně lékařů za nemoc nepochopitelně nepovažuje). Zda se rozhodne majitel pro použití těchto oblíbených přípravků však ponechávám na jeho volbě. Jen on má zodpovědnost za své zvíře a jeho zdraví. A i v případě těchto forem přípravků najdeme indikace, kdy je můžeme využít jako variantu "menšího zla" (např. masivní zátěž klíšťaty stále se koupajícího psa nebo zablešení psa reagujícího na zevní antiparazitika alergií apod.). Doporučuji však opravdu zvažovat klady a zápory, které použití těchto přípravků nese.
Takže snad jsem Vám moc nezamotala hlavu, každý máme svou cestu a přístup a můj je takovýto.
