• Petra Domesová

Očkování

Očkování domácích mazlíků.

Očkovat či neočkovat? Toto kontroverzní téma, které dělí společnost na dva různé tábory, mi velmi připomíná známý citát z Hamleta: "Být či nebýt, to je to oč tu běží"

A protože vše má dvě strany mince, tak se raději ptám:

Jakým způsobem očkovat pro maximální podporu ochrany organismu a zároveň co nejméně organismus zatížit negativním dopadem vakcín?

V případě našich čtyřnohých přátel vidím hlavní problém v nedostatečné informovanosti ohledně této problematiky. A to nejen majitelů, ale i veterinárních lékařů. Kvalitních informací je k získání pramálo a to se bavíme o tak významném tématu, kdy řada lékařů i majitelů považuje očkování za protektivní základ zdraví jejich čtyřnožce.

Je to však pravda? Je možné universálními očkovacími schématy chránit dostatečně populaci zvířat, kdy každé zvíře je individuální bytost se zcela individuálními potřebami a žijící ve svém specifickém prostředí? Přináší očkování pouze pozitiva, nebo jako vše uměle vytvořené člověkem má dvě stránky - nejen tu pozitivní? Nechci zde polemizovat, zda očkovat či neočkovat, o pozitivech či negativech očkování. V tomto smyslu si může každý z nás vytvořit vlastní názor na základě studií informací o očkování dostupných z humánní sféry, kterých je naštěstí již dostatek nebo to můžeme probrat osobně.

Velmi bych si však přála, aby majitelé převzali zodpovědnost za své čtyřnohé parťáky a zajímali se o tuto problematiku, promluvili o ní se svým veterinárním lékařem a chtěli pro svá zvířata opravdu individuální a co nejšetrnější řešení. Budoucnost vnímám především v nastavení individuálních očkovacích plánů, jen tak můžeme u zvířat využít ochranný účinek vakcín a minimalizovat jejich vedlejší účinky.

A proč toto vše píšu? Je to vývoj, ryze osobní. I já jsem dříve podléhala školským a farmaceutickým doporučením, nicméně má vnitřní intuice mne vede jiným směrem a věřte, že tento směr je zajímavější, pravdivější a hlavně má mnohem blíže k mé školské přísaze. A pokud nahlédnete hlouběji pod pokličku této problematiky, tak zjistíte, že ne vše je tak krásně růžové, jak je prezentováno distributory vakcín a některými lékaři.

Naštěstí máme možnosti volby - v tom zda očkovat či neočkovat, v jakém věku, jakými vakcínami... Zvážit rizika i přínosy vakcín pro daného jedince, posoudit do jaké míry je ohrožen jednotlivými patogeny. Máme možnost volit vakcíny s několikaletou ochranou versus vakcíny, u kterých je potřeba každoroční revakcinace. U některých nemocí se nabízí možnost vyšetřovat hladiny protilátek proti těmto nemocem a nemusíme zvíře zatěžovat opakovanou vakcinací při dostatečném titru protilátek (velmi se mi osvědčuje testovací sada Vaccicheck). A především můžeme zvážit vzhledem k plemeni, věku, zdravotnímu stavu, životním podmínkám a dalším faktorům, zda očkování a jaké je vhodné pro daného jedince. Jsem vděčná za tyto možnosti, v humánní sféře je to poněkud složitější.

A i přes to se stále setkávám například se zbytečným přetížením štěňat vakcinací v raném věku, nesmyslným přeočkováváním jedinců dostatečně proočkovaných vakcínami platnými na více let, očkováním zvířat nemocných - postižených především chronickými nemocemi apod.. Zřejmě pro mnohé lékaře nádorová onemocnění, autoimunitní poruchy, neurologické problémy či jiné chronické nemoci především zánětlivého charakteru nejsou nemocí a kontraindikací pro očkování. Je zapotřebí však vidět možné negativní důsledky vakcín u daného jedince z dlouhodobého hlediska a vnímat organismus jako celek, kdy vše souvisí se vším. Také význam očkování organismu při jiném probíhajícím onemocnění, kdy imunitní systém soustředí svou pozornost na určitý zdravotní problém, zůstává často pak omezen na význam peněženkový....

Snad se časem díky lepší informovanosti tyto situace budou minimalizovat.

Vím, že řada lékařů můj postoj nesdílí, nicméně Vy jako majitelé svých zvířat máte vždy možnost volby. A nebojte se toho, já už také 3x měnila pediatra svých dětí. :-)


4 zobrazení0 komentářů