Ještě jednou se vracím ke svému nedávnému porodu našeho třetího syna Bruníka. Mám potřebu tyto myšlenky sdílet, protože v čase po porodu jsem se koupala v koktejlu hormonů a stále se vracela k chvílím porodu. K procesu, který je úžasně dokonalý a je darem života. Vzhledem k tomu, že jsem si prožila různé varianty porodu - akutní sekci, plánovanou sekci a přirozený porod, tak opravdu mohu srovnávat rozdíly jednotlivých procesů, jak po stránce fyzické, tak psychické pro ženu i dítě.
V tyto chvíle mi ale přicházely i myšlenky, abych se ozvala a promluvila i za zvířata. Za zvířata především ty, za které máme zodpovědnost a řídíme jejich životy a osudy. Byť můj hlas je minoritní a asi zanikne, nicméně sdílet své myšlenky vůči životu zvířat potřebuji.
Chov společenských zvířat v dnešní době je často přes míru regulován a to pouze pro uspokojení potřeb člověka (krása, výkon, úspěchy). Umělé inseminace, plánované císařské řezy a řada dalších úkonů za účelem chovu patří dnes mezi standardní zákroky. Kam až tyto hranice dojdou? Kdy konečně bude ego člověka nasyceno?
Stále jsou ale mezi námi lidé, kteří i zvířatům chtějí ponechat co nejvíce jejich přirozenosti a důstojnosti. Pro ty píši tento vzkaz - ponechejte chovu zvířat co nejvíce přirozenosti, bez zbytečných zásahů a často až násilí. A až přijde doba vlastního porodu fenky, důvěřujte přírodě a fence. Dopřejte jí klidné zázemí a zkuste být jen tiší pozorovatelé a ponechat procesu co největší přirozenost.
Často si to neuvědomujeme, ale zvířata většinou rodí v noci, v přítmí, v intimitě, bez asistence... a krásně tento proces zvládají a užívají si jej. Ale strachy chovatelů a přílišné zásahy a manipulace do procesu porodu tyto přirozené děje tlumí a potlačují rozvoj přirozených instinktů, které jsou tak důležité pro zachování dalších generací.
Už jen manipulace se štěňaty může být pro fenku velkým stresem. Je to její porod, její štěňata. Zeptejte se ženy po porodu, když jí vezmou miminko, jak se cítí... A co teprve zvířata, která mají pudy a přirozenost ještě mnohem rozvinutější než dnešní člověk? A zkusme se jako chovatelé zamyslet, proč se tyto přirozené procesy u nich často vytrácí a řada plemen již není schopna přirozeného páření ani porodu? Kdo to cítíte, zkuste pár chvil věnovat těmto myšlenkám a vnímat především svou fenku u porodu, jak to chce ona...
Na závěr mé přání pro zvířata a naši Zemi - ať v lásce je vám ponechána Vaše krása a přirozenost.
Comments