Život v blahobytu našim chlupáčům škodí
Je zajímavé (a skličující zároveň), že naši chlupáči jsou dnes mnohem méně zdraví než dříve! Nemoci často nastupují v nízkém věku a mají chronický charakter – alergie, trávicí problémy, rakovina, obezita, cukrovka a další chronické nemoci.
Kde spočívá klíč k odolnosti, zdraví a dlouhověkosti? V mitochondriích – elektrárně buňky, která produkuje energii pro fungování celého těla. Počet mitochondrií a účinnost výroby energie přímo souvisí se stárnutím a dlouhověkostí. Čím robustnější jsou mitochondrie, tím pomalejší bude stárnutí a tím déle bude jedinec žít. A jak můžeme vytvořit nejlépe fungující mitochondrie? HORMEZÍ!
Hormeze, aneb co nás nezabije, to nás posílí.
Hormeze je stav, kdy je tělo stimulováno, aby se přizpůsobilo a bylo proaktivní – stalo se silnějším, odolnějším a výkonnějším. Tento princip vysvětluje, proč např. tělo reaguje na intenzivní cvičení, vyvíjí svaly, které se stávají silnějšími a výkonnějšími. Hormeze stimuluje tělo k efektivnější tvorbě energie zvýšením počtu mitochondrií (elektrárna buňky) a jejich schopnosti produkovat energii.
Proto nejen my, ale i naši čtyřnožci potřebují co nejvíce přirozených stimulů, aby tělo bylo posilováno a stalo se odolnějším. Kdo znáte můj veterinární přístup, tak víte, že jsem zastáncem naplňování přirozených potřeb zvířat v co největší míře a zároveň odpůrcem monotónnosti života. Protože jediná jistota v životě je ta, že se vše stále mění. A tyto proměnné stimuly v našich životech a životech našich mazlíků, jako přirozené stresory, nás všechny posilují a vytvářejí odolnějšími.
Moderní svět však postrádá dostatek přirozených stresorů. Velké množství zvířat žije ve zcela kontrolovaném prostředí a blahobytu. Jejich majitelé je odvedou od přirozeného proměnného života, a naopak je zahltí strachem o jejich zdraví a monotónností.
Počátek této problematiky můžeme vnímat již na úrovni chovu psů – umělý výběr partnerů (týká se především extrémního chovu na krásu a výkon), inseminace, císařské řezy, zachraňování málo životaschopných zvířat.…
A na tento často již nedobrý základ nasedá vlastní život chlupáčů.
Domácím mazlíkům často chybí aktivní životní styl, který zažívali jejich předkové. Klimatizace a topení minimalizuje vystavení extrémním teplotám a povětrnostním podmínkám. Často musí podlehnout sedavému a pohybově omezenému způsobu života jejich majitele. Vybavujete si ty obtloustlé hafany venčící se kolem paneláku, pejsky v růžových oblečcích jezdících v kočárku či přecitlivělé majitele hysteričtí po přisátí prvního klíštěte na jejich zvíře (proto do lesa raději ne)?
Divoká zvířata si musela shánět potravu a podstupovala období půstu, kdy nedokázala zabít kořist. Dnes mají psi a kočky vše předloženo často na růžovém talíři, v přesně stanovenou dobu a často po mnoho let v monotónní suchém podobenství bez jakékoliv přirozenosti a pestrosti. Takže taky nic moc.
Extrémní přecitlivělost a strach o zdraví zvířete vede často majitele k řadě opatření, která odvádí zvířata od přirozených stimulů a tím je na úrovni zdraví velmi oslabuje.
Rozdíl mezi člověkem a zvířetem je však zásadní, my máme možnost volby, naši čtyřnozí přátelé jsou zcela odkázáni na naši volbu. Méně často znamená více a platí to i v říši našich domácích přátel dnešní doby plné komfortu. Dopřejte jim proto, prosím, co nejvíce přirozených stimulů a ponechejte je v jejich přirozeném zvířecím kožíšku. Každý máme jiné možnosti a ke každému zvířeti je potřeba přistupovat individuálně, ale vždy můžeme něco vylepšit.
Některé z mých doporučení pro spokojený a zdravý život našich čtyřnohých parťáků:
Příroda a pohyb za každého počasí,
Občasná bahenní koupel či kopání nor není na škodu
Pestrá a přirozená strava
Co nejmenší chemická zátěž jedince
Minimalizace psychické zátěže přenášené chovatelem na zvíře, nezahrnovat zvířata opičí láskou
Co nejpřirozenější chov zvířat